Obedience je název pro následující soutěž, která vznikla v anglicky mluvících zemích a znamená poslušnost. , jinak se jí také říká vysoká škola poslušnosti.

Jde tedy o cviky, které může provádět pes kteréhokoli plemene a jakékoli velikosti. Soutěž má různé stupně obtížnosti. Americký Kennel-Club rozlišuje mezi třídou začátečníků, třídou pokročilých a třídou užitkových psů.

Ve třídě pro začátečníky se vyžaduje, aby se pes držel s vodítkem nebo bez vodítka při levé noze svého pána a sledoval jeho obraty vlevo, vpravo i do protisměru.

Mimoto psovod obchází dvě osoby v kruzích, takže vzniká obrazec osmičky. Přitom zrychluje nebo zpomaluje chůzi a pes musí stále zůstávat u jeho levé nohy. Na povel "stůj" se má pes zastavit a pán popojde několik kroků. Rozhodčí potom psa hladí a ohmatává podobně jako na výstavě psů. Očekává se, že se pes přitom chová klidně a mírumilovně, že tedy neštěká, nevrčí ani neodbíhá.

Dále se vyžaduje, aby si pes na povel svého pána sedl nebo lehl, zatímco pán odejde na vzdálenost asi 10 metrů. Pes musí poslušně zůstat sedět nebo ležet, i když se v jeho okolí zdržují jiní psi.

Toto cvičení se provádí ve skupině asi deseti psů s jejich psovody. Za správné provedení se přidělují body a nakonec se provádí celkové hodnocení.

Zkouška pokročilých psů navíc vyžaduje, aby pes aportoval předmět, který psovod odhodil, dále aportování přes překážku a skok daleký na povel. Obtížnost cvičení na povel "sedni" a "zůstaň" se stupňuje tak, že pes musí zůstat na místě 3 až 5 minut, i když mu psovod zmizí z očí.

V kategorii užitkových psů se provádějí stejná cvičení poslušnosti, ale ne na mluvené povely, nýbrž na znamení. Navíc musí pes čichem rozlišit z pěti stejných předmětů ten, který patří jeho pánovi. Při prvním cvičení jsou to předměty kožené, při dalším kovové. Na kovu totiž pachy tolik neulpívají, a proto je pro psa obtížnější je rozlišit.

Předměty jsou roztroušeny po cvičišti a pes musí najít a přinést svému pánovi ten, který má výhradně pach pána, a nikoho jiného. Pro psa je to zajímavá práce, ale vyžaduje delší trénink.

Dřívější zkušební řády pro policejní psy obsahovaly požadavek, aby pes z řady předmětů položených různými osobami na hromadu vyhledal a odnesl každý z nich příslušnému majiteli. Toto cvičení později bohužel upadlo v zapomenutí, ale dnes se v USA obnovuje.

Dalším cvičením je aportování jedné z rukavic roztroušených různě po cvičišti. Na pokyn rozhodčího musí pes přinést rukavici, kterou mu jeho pán určí pouze udáním směru. Předpokladem úspěchu je dobrá souhra psovoda se svým psem. I skok přes překážky na pokyn psovoda vyžaduje poslušnost. Poslední je cvičení, při němž pán dává psovi na velkou vzdálenost povel, aby zůstal stát na místě. Tam se ho rozhodčí dotýká a pes přitom musí plnit pokyn, který dostal od pána.

Stupně obtížnosti
Některého majitele psa by mohlo odradit již pouhé přečtení těchto řádků. To si uvědomoval i Kennel-Club v Anglii, a proto obtížnost zkoušek odstupňoval. Zavedl jak pro začátečníky, tak pro pokročilé tři stupně obtížnosti.

Absolutní začátečník tedy může soutěžit se psy stejné kategorie v následujících disciplinách. Při prvním stupni vede psovod svého psa na vodítku nebo bez něj. Pes si na povel sedne nebo lehne a poslechne na povel přivolání: totéž provádí na povel z dálky a musí zůstat na místě 1 až 2 minuty.

Při druhém stupni se navíc vyžaduje aportování předmětu a při třetím stupni i přikázané zastavení psa na místě, zatímco se psovod vzdálí.

Všechny tyto zkoušky jsou dosti jednoduché, ale pobízejí začátečníka k pokračování. Ve třídách A, B a C v kategorii pokročilých se repertoár rozšiřuje.

Když je poslušnost našeho psa perfektní, můžeme se odvážit k účasti na zkouškách profesionálů.

K již známým zkouškám poslušnosti, k vysílání psa od pána a k aportování předmětu určeného rozhodčím se přidružuje další verze práce se psem na dálku: když pes leží musí se na povel psovoda posadit nebo postavit, aniž by opustil přikázané místo. Také hledání je v této kategorii obtížnější práce. Pes musí najít součást oděvu s pachem rozhodčího mezi deseti podobnými předměty. Psovod dá ovšem psovi předem k načichání jiný předmět s pachem rozhodčího, aby pes věděl, podle jakého pachu má postupovat.

Pokud pes úspěšně absolvoval i tuto zkoušku, pak se můžeme klidně považovat za profesionála. A nyní se můžeme utkat se soupeři, kteří dosáhli stejných výsledků. Tyto soutěže poslušnosti se u nás bohužel dosud neprovádějí. Snad se někdy někomu zalíbí a zavedeme je také.

Dělení na třídy a co by pes v této třídě měl umět :

TŘÍDA OBEDIENCE :

třída začátečníků

třída 1

třída 2

třída 3 (mezinárodní, FCI, závodí sepodle ní ma MS a ME)

TŘÍDA ZAČÍTEČNÍKŮ :

1. chování vůči jiným psů.

2. stání a prohmat

3 přededení hrupu

4. odložení ve skupině

5. ovladatelnost na vodítku

6. chůze u nohy na volno

7. usednutí v pohybu

8. příchod na povel

9. vysílání zpět na místo

10. aport (přinášení)

11. vztah člověk-pes

TŘÍDA MEZINÁRODNÍ (NEJVYŠŠÍ)

1. odložení vsedě ve skupině na 2 minuty

2. odložení vleže na 4 minuty s vyrušováním

3. chůze u nohy bez vodítka

4. Stůj, sedni lehni za pochodu

5. přivolání se stáním a lehem

6. řízené vysílání vpřed

7. řízeený aport

8. přinášení kovového přemětu se skokem přez překážku

10. ovládání na dálku