Pes je zvíře, které žije ve smečce s pevně stanovenou hierarchií. Jako majitel psa musíte zaujmout pozici vůdce smečky. I když těžko se tomu věří, pro psa to znamená pocit jistoty. Aby se štěně správně zařadilo do lidského společenství, musí se naučit, co smí a co nesmí, a musí umět plnit určité pokyny. Při výcviku psa je třeba ho odměnit, jakmile pokyn splní. Když chvíli počkáme, nebude pes už vědět, za co je chválen. Totéž platí, pokud psa trestáme za špatné chování. Od samého začátku požadujte to, co budete v budoucnu očekávat. Co svého psa naučíte jako štěně, ovlivní jeho chování na celý život. Proto je třeba s výcvikem začít od prvního dne. Na učení není nikdy brzo. Můžete se psem zapsat na výcvik na cvičiště. Pro psa to bude zábava a Vám to pomůže překonat veškeré problémy při jeho výchově.

Skákání

Možná si myslíte, že je roztomilé když na Vás skáče malé štěně, ale když toto štěně vyroste do 40kg, a nebo když jeho tlapky jsou špinavé, Vy (a Vaši hosté) nebudete příliš šťastní. Buďte důslední a začněte brzy trénovat vaše štěně neskákat. Když Vaše štěně na vás skáče, jednoduše ustupujte. Řekněte "Pryč" a pochvalte a odměňte ho, když je všemi čtyřmi nohami na zemi. Můžete také naučit psa sedět kdykoliv vítá nové příchozí. Tato cesta je alternativou kdy se skákání nahradí pozitivním chováním. Když váš pes potřebuje více kontroly, vždy když očekáváte návštěvu, vítejte ji spolu se psem.

Získáte-li pomoc přátel na víkendové odpoledne, vyřeší to váš problém. Ať kamarádi chodí do dveří a znovu a znovu. Dejte psovi instrukci aby seděl celou dobu, co přátelé chodí do dveří. Odměňte jej za dobré chování. Časté opakování může tuto méně vzrušující zkušenost změnit ve správné chování. Opakujte toto cvičení alespoň 10x, 20x je dokonce lepší!

Strach ze samoty

Psi jsou společenská zvířata. Mají rádi život ve smečce. Proto má mnoho psů strach z osamocení, když ho necháte samotného doma. Potom kňučí, brečí, štěkají a nebo začnou destrukci. Často může být toto chování eliminováno správným cvičením. Vyhraďte si zvláštní dobu na hraní ze psem. Nedělejte velkou událost z vašeho odchodu, pouze klidně odejděte. Můžete si také vyhradit den nebo dva na práci na tomto problému. Často přicházejte a odcházejte abyste ukázali psovi, že se vždy vrátíte. To může psa uklidnit

Povolné močení

Vzrušující událost spouští u některých psů učurávání. To se nazývá povolné močení. Při tomto problému nikdy psa nekorigujte, kárání pouze problém zvětší. Místo toho, ignorujte svého psa 10 minut poté co přijdete domů. Nechte ho venku ať si bezprostředně uleví.

Hrabání

Mnoho psů miluje hrabání! Hrabání je instinktivní a příjemné, je to cesta jak si uchovat dobré věci na později, jak najít studenou zemi a lehnout si do ní, a jak vybudovat noru. Nejsnadnější cesta jak zamezit hrabání je zamezit psovi možnost pohybu do míst kde je možné hrabat. Nenechávejte nikdy svého "hrabače" blízko čerstvě zasazených květin, jinak budete mít smůlu. Někteří lidé navrhují dát výkaly do díry která byla vykopána, může to být pro štěně špatná zkušenost, a možná, že na hrabání již ani nepomyslí. Ale může se také stát že se ze psa stane žrout výkalů a to určitě nechceme. Někteří lidé mají úspěch s tréninkem hrabání na vyhrazeném místě, určeném pouze pro hrabání psa. Zakopou v tomto místě spoustu odměn. Chválí psa poté co najde nějakou tu odměnu. Udělají z toho hru.

Žvýkání

Psi (zvláště štěňata) potřebují žvýkat. Vždy poskytněte svému psovi dobrou hračku na žvýkání. Chvalte jej, když ji používá. Existují různé komerční přípravky, které zabraňují žvýkání nábytku, když vy jste mimo dosah.

Kousání

Jedna z nejdůležitějších věcí, kterou se musí pes naučit je, že nesmí kousat lidi. V naší společnosti je velká pravděpodobnost, že pes, který pokouše člověka, bude utracen. Řádná socializace s lidmi, jinými psy a vystavení psa různým stresovým zkušenostem je rozhodující v brzkém věku. Tímto se štěně naučí udržovat rovnováhu a neuchýlí se ke kousání ze strachu, že se dostane do neznámé, nezvyklé situace.

Štěňata používají svou tlamičku na všechno. Když si spolu hrají, koušou jedno druhé. Když jedno štěně kousne druhé silněji, oběť zakňučí. Potom to první štěně zkouší opět a příště již kouše jemněji. Trénujte vaše štěně kňučením, když vám kousne silněji. Potom pozvolna kňučte při měkčím a měkčím kousnutí. Brzy se štěně naučí kontrolovat samo sebe tak, že nepoškodí velmi citlivou lidskou kůži. Kňučení, kombinované s jemným ale přísným pokáráním, může vycvičit psa tak, že přestane kousat lidi úplně.

Štěkání

Když páníček řve na svého psa aby byl ticho, pes si myslí, že se páníček připojuje k zábavě. K vyvarování se tomuto tréninkem, cvičte svého psa štěkat na povel, je to lepší než cvičit ho být na povel tiše. Když ho přistihnete štěkat, odměňte jej a řekněte příkaz, např. "štěkej". Povzbuďte ho a odměňte. Udělejte z toho hru. Můžete na něj i štěkat když nepochopí myšlenku. Po fázi neurvalého štěkání, náhle řekněte "Ticho!" a položte si prst na rty. Když ho dost překvapíte, přestane štěkat. Hojně ho odměňte. Cvičte obě tyto strany rovnice a pes brzy pochopí co znamená "Ticho!".

Kouzelná slůvka ...

Nejdůležitější dvě slova, která se pes musí naučit, jsou jeho vlastní jméno a příkaz „pusť nebo fuj“. Štěně by k Vám mělo proběhnout pokaždé, když zvoláte jeho jméno. Psi nejlépe reagují na dvouslabičná jména, která končí samohláskou.

Příkaz „pusť nebo fuj“ znamená „okamžitě přestaň dělat to, co právě děláš“. Když zjistíte, že štěně dělá cokoliv nevhodného, řekněte pusť nebo fuj autoritativním tónem a odvraťte se. Počkejte, až svého chování zanechá a pochvalte ho. Pokaždé, když psa chválíte, musí vědět za co je chválen. Neodměňujte psa za trucování nebo žebrání, protože pak bude považovat takové chování za povolené.

Malá štěňátka mají velice častou potřebu vyměšování. Brzy se naučíte rozlišovat jejich výmluvné signály: štěně obchází kolem do kolečka, sedí u dveří nebo se na Vás výmluvně dívá. Jakmile si tohoto všimnete, vezměte štěně a podložte pod něj noviny. Postupně přemísťujte noviny směrem ke dveřím, až je vystrčíte ven. Štěně musíte brát na zvolené místo několikrát denně: ráno těsně po probuzení, po krmení, po probuzení během dne a těsně před uložením ke spánku. Pes brzy začne na toto místo chodit sám. Můžete také psa naučit, aby se venčil na příkaz. Musíte si vytvořit zvláštní povel, který použijete pokaždé, když uvidíte, že se štěně chystá udělat potřebu. Když to udělá na správném místě, okamžitě ho pochvalte. Nikdy netrestejte psa za to, že udělá loužičku nebo hromádku na zakázaném místě, neboť si nespojí trest se skutkem.